Vnitřní projev deprese

6. dubna 2007 v 16:14
Obvaz na ruce nemam,čili je lepší psát na pc a já se sem v posledních 3 dnech dostala asi na půl hodiny,takže tenhle článek bude pro ty,co maj fůru času a maj rádi dlouhý články.

Čim začít....Máme prázdniny...jupí..strašně si to uživam....vlastně ani netušim kolik dní už sou.ale aspon nemusim poslouchat ty debilní žvásty těch vejtahů,co se nad náma akorát vyvyšujou(snad sou ty y dobře...)
tak...
img144/9793/13tm4.gif
Sedím u pc,vstala sem asi před 20 minutama a mam totální okno nad všim.
Všichni co to čtou a znají na vlastní kůži to slovo deprese a úzkost,mě asi pochopí.Já se naštěstí (naneštěstí) lišim od nich tim,že na ostatní všecky problémy zakrejvam usměvem a oni pak nic nepoznaj...
Posledních pár měsíců,lépeřečeno od října,zase pomalu dopadam níž a níž.Cítím,že se minulost začíná opakovat.Ty hnusný odporný stavy,který když danej člověk neprožije,nemá tak šanci si to vyzkoušet a posoudit,jestli ten člověk je skutečně blázen,nebo jestli neni blázen ten kým vlastně je.Možná že mě nechápete co tu píšu,já mam uplně vymytej mozek ale něco napsat potřebuju.V posledních měsících ráno vstávam s námahou,sice to asi každej člověk,ale natolik se nutkavě přemahat,abych se pohla jen o milimetr je v tu chvíli pro mě nadlidskej výkon.Škola nebo o víkendu doma,prožívam jako by ostatní žili a já jako duch se pohupovala kolem nich.Ovšem zase i s tim,že na ostatní hraju že žádný problémy sama se sebou nemam a že se doma neužíram depkou.
Řikam,kdo nezažil,nepochopí.
img48/6513/31cd3.jpg
Včera sme se udajně o tom bavily s mámou,protože ona tohle zná,se divim že se zase bavíme,v pátek večer sem se natolik po naší hádce klepala,že sem prej kámošce do telefonu brečela.
V posledních 3 letech,možná v posledních měsících,možná týdnech a možná dnech nedokážu rozlišit skutečnost a realitu,od vymyšlenýho světa.
img208/7210/starno2.jpg
Včera sem přišla do pokoje a přesně asi 3/4 roku mam tělový mlíko na stejnym místě,koukam a ono nikde.Zamotala se mi hlava,krev se mi rychlostí hrnula do hlavy a já bych byla v tý chvíli schopná nevim čeho všeho.Zavolala sem mámu a ta řekla,že to tam taky nevidí,možná pro vás blbost,ale já v tu chvíli nebyla schopná přijít na to,jestli se mi to jen zdá nebo ne.Koukala sem na Ztracený,jediný co si pamatuju,že tam byla Kate ale co s ní,to je pro mě záhadou,přičemž sem na to koukala.Dneska ráno sem vstala a kolem mě šero.Řikam si co je to za blbost,když je skoro půl 11,ale omyl.prej to tak bylo.Jako bez ducha sem prošla domem a prostě nechápu co se to semnou zase děje.
Přičemž sem nepila,jak si možná myslíte,že by mě to dostalo do takovýho stavu.Ani drogy,nebo další co si možná vy co to neznáte myslíte.
Článek je dlouhej,ale já pořád neřekla co všechno ted´ cejtim.
Máma celej večer když mě viděla a i odpoledne kdy sem koukala na Křupana,strašně mě to bavilo a najednou mam okno o čem všem to vlastně bylo.Vim že tam byl ten z prciček ale co víc?Nic.
Jo ale zpátky k tý mámě.Řikala že jestli se to dneska nezklidní,radši semnou někam dojde.Protože se jí vybavil jeden kluk,co trpí schizofrenií.Fakt super,to by mi ještě tak chybělo.Sem si pomyslela.
Včera sem na chodbě ucítila marmeládu namazanou na topince,takový to čerstvý,jak to z toho topinkovače vyletí.Nikde nikdo nic nedělal s topinkou.
Zase mi haraší ve věži,haha ironický pořekadlo,ale nějak ho ted chápu.
Za 3 hodiny se mam sejít s kámoškou,radši mam i nařízenej na mobilu organizátor,ale jestli doopravdy,nebo ne,nedokážu vysvětlit.
Jestli ste někdo tady a četl jste u blaženky to jak sem v sobotu byla s tou kamarádkou,ona tyhle stavy zná.
V tuhle chvíli nesnesu řečičky jako no ta kát´o,to bude dobrý.nebo všecko bude dobrý,nauč se se radovat ze života.....bla bla bla...kecy kecy kecy.
Já sebe v poslední době znam,začínam se chápat a vim,že místo těhle řečí co mají mín a mín mojí duvěru,protože v žádný lepší životy už nevěřim.
Já....zase padam na hubu,ocitam se na ledě kterej je strašně křehkej a skutečně víc než ty řeči to bude dobrý,potřebuju obejmout,držet a cítit,že sem v bezpečí a že někomu na mě záleží.
Protože já ten pocit bezpečí necejtim.
Hlavou mi pronikaj myšlenky,ale všechno je tak rychle že já nedokážu naskočit do toho vlaku co je už rozjetej.A na další nevydržim....
Řikam si proč...proč má cenu žít...pro koho...vždyt´ zase za chvíli budu na tom špatně.Pochybuju že se jednou dokážu usmívat upřímně,aniž by tam byl kousek hraný přetvářky.
Řikam si, aby tohle všechno už zkončilo.Mohla bych spát a už nevstávat do černýho a šedýho světa.
Možná že jste pochopily,možná ne.Ale jsem ráda,že jestli existuje někdo,kdo tohle přečetl,aj jestli třeba čte víc těch bejch blafů a něco z toho má.protože já si za hodinu nebudu pamatovat,co sem sem ted napsala.
jmeno-neni-dulezite(KZS), web, 19.2.2007 15:08
nebudu psát, jak říkáš, ty kecy-kecy-kecy.. pokud si nejsi jistá, že nejde o nějaký větší problém, určitě vyhledej odbornou pomoc, buď ti řeknou, že to problém není a že to přejde, nebo ti pomohou - a že opravdu pomáhají, pokud člověk nenarazí na nějakého lempla. a neměj zábrany, to člověk obvykle dělá, když má nějaké podezření na nemoc - jde k doktorovi.

[2]Trauma, web, 19.2.2007 18:53

podle mě ti chybí život. sama píšeš že máš pocit že ostatní žijou a ty tomu jen přihlížíš.Zkus nadechnout a skočit do života. jdi ven. udělej něakou hovadinu.Možná tě zachrání třeba trocha adrenalínu - UDĚLEJ něco zakázaného z čeho můžeš mít problémy. a pak si ty problémy musíš vytrpět a nebo na to nikdo nepříjde.to občas pomáhá

[3]Trauma, web, 19.2.2007 18:59

jestli nic nepomůže vyhledej odborníka. ti na to maj našprtaný knihy. když sem byla mladší moc sem chtěla jít k psychiatrovi. furt sem přemýšlela jak se stát psychopatem. no už sem od toho upustila a teď mám pocit že mi moje dávné přání začína plnit. no to jedno ja mam zas blbé kecy takže promiň.

[4]blaženka, 19.2.2007 20:09

jen ty sama víš, co je pro tebe nejlepší...

[5]katka, 19.2.2007 20:16

jmeno-neni-dulezite: zitra jdu...ale pochybuju...děje se kolem mě něco,co prostě neumim vysvětlit...
Trauma:žádnou b lbost udělat nemužu,protože jsem prostě naprosto bez sil.
dneska sem ven šla,ale za 10 min sem se vrátila,protože se mi na vzduchu udělalo zase špatně.
blaží moje,obávám se,že to nevim právě ani já,mam ve všem takovej zmatek...netuším,co udělat,aby to zase nedopadlo špatně pro mou osobu.

[6]jacquett, 19.2.2007 20:24

znám deprese a vždycky říkám že kdo nezažije nepochopí, ale nikdy jsem nebya tak moc na dně a proto nemůžu říct že to znám, ale kačenko ty si opravdu silnej andílek, ale jestli nepříde někdo kdo tě opravdu hodně rychle vytáhne my můžeme se snažit, ale sme daleko moc daleko....mám strach strach že se mi tam někde trapíte tak moc a já ani nebudu vědět co se děje...... nebudu moc pomoct:(

[7]katka, 19.2.2007 20:37

jacquett:je zvláštní,že jak se řiká přes internet s tou anonymitou,že ty mužeš být třeba 50 ti letej chlap s pivnim pupkem a s plešatou hlavou a přesto k tobě i k ostatním mam tak strašně moc blízko.
vděčím ti za hodně a skutečně tě mam ráda.už kvůli tomu datu narození.
bohužel ačkoli se někdy někdo snaží pomoct,ten dotyčnej by i chtěl bojovat,řekne si že by bylo lepší to nechat být a ještě se v tech problémech utápět,čili by si i přál,aby to zkončilo.

[8]slim, 19.2.2007 23:16

no tak to je blbý, takový stavy občas taky prožívám, jenomže já to mám vážně z toho chlastu :D,........kdyby to šlo tak bych tě podržel,.. nemáš to třeba z tech tvých prášků ? co do sebe furt láduješ....jinak bys asi vážně měla jít k tomu doktorovi,...přeju ti aby to nebylo nic vážnýho, a nebuď taková pesimistka (snad je to slovo správně), ty už snad vidíš na světě jen ty špatný věci ale ty dobrý tu taky ještě pořád sou, zkus si víc všímat taky toho pěknýho co tady je !

[9]jacquett, 20.2.2007 19:40

jestli tě to uklidní tak plešatá teda ještě naštěstí nejsem teda doufám že ani nikdy nebudu:) i já ti vděčím za to že jsi a proto nikdy bych si neodpustila, kdyby se ti něco stalo:((

[10]Trauma, web, 20.2.2007 22:32

ououou když nemáš život musíš žít, když nemáš sílu žít musíš ji načerpat. Zkus třeba jógu. jestli o tom moc nevíš tak si sežeň něakou dobrou knížku o józe. někdy to pomáhá. Mohla bys zkusit i meditaci. to hodně pomáha ale musíš vědět jak se to dělá.

[11]Alísek, web, 20.2.2007 22:59

Ani neviš, jak tě chápu. Taky poslední dobou strašně moc často mám takové depky, sama sebe se ptám: kde je ta stará rozesmatá holka? Zmizela a zůstali o ni jen vzpomínky, sice nemyslím, že bysme měli stejnej osud, protože u mě to bylo trochu divní, šilení a prostě blbý. Ale život jde dál, tak nějak ho přece musíme přežit x/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barunQa barunQa | 17. dubna 2008 v 14:55 | Reagovat

wim jak ti asi je.. ja mam taky pocit ze me nikdo nechápe, nikomu na me nezálezi atd.. jen si (bohuzel) wšechno pamatuju.. newim jak z toho wen, kazdej mi riká neřeš to ae to nejde neresit.. stejne jako ty to taky zakrejwam ptz nechci aby to na me bylo widet a aby se kazdej ptal atd asi wis o cem mluwim a wubec se z toho nedokázu dostat, kazdej na me sere, i muj kluk kterej me milowal a ted už wubec nwm jestli me ete má aspon trochu rád.. mam pocit ze tu sem zbytecna, ze sem tady nawíc, ze bych nikomu nechybela.... :(

2 greg greg | 12. května 2008 v 20:58 | Reagovat

jak to tak vypada..sem jenom hledal obrazsky..popravde..depky nevedu..zatim..jen pekelne silny abstaky a nudu..jinak se mejte..a nak prezite..good luck

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.