Co přinese budoucnost

6. dubna 2007 v 16:13
tenhle článek bude dlouhej,takže vás předem varuju...potřebuju se ted vypsat,tak jestli máte hodně času,čtěte dál...

Život není peříčko,jak všichni víme,někteří si zbytečně nalhávaj,že se maj dobře a tak,přičemž jim dobře neni.
někdo má bouli na ruce a heká že umírá,jinej má problémy a radši si to nechá pro sebe,než aby se snažil najít pomoc.pak sou taky lidi co tu pomoc vyhledaj,ale pořád neviděj východisko,mužou se lečit třeba 3 roky a prostě k ničemu novýmu to nevede.
Víte co,já už mam plný zuby toho jak někdy od konce října furt píšu jak se mam špatně,že mam depku a takový,jo dneska sem se snažila se usmívat a nějak tak mt dobrou náladu,ale první věta co ty hieny vysloví a mě se zase podlomí kolena a je mi smutno.
Včera sem koukala na tu reportáž ve střepinách o svobodovi,jak tam pak mluvili o depresi...ach jo...tohle slovo tak nemam ráda...lidi dostanou 3 z ajiny a pak piští že maj depresi strašnou a že sou z toho na dně...dobře,oni holt neměli nikdy jiný problémy..
mam už plný zuby toho se smát a zase uklouznout.já sem prostě strašně citlivá i když se okolí jevim jako holka co jí problémy jen tak nerozhází...
Pffff....jenže rozhází...bych se chtěla smát,bejt veselá,prostě delší dobu než sem na okolí,ale pak zase žuch a je to v pytli...
vždyt mě doopravdy nikdo nezná jaká skutečně sem,ani lidi co sou semnou denně.
zvlášní je,že včera tam řikali,že deprese se musí léčit a po určitý době s pomocí antidepresiv se to bude zlepšovat,ale já po hladině řeky nijak zlepšení necejtim.dobře,po nějaký době mam klid,ale za nějakou dobu se to celý vrátí.
Víte z čeho mam strach?že tohle nikdy nepřestane...že tohle nikdy nezkončí.že mě tenhle stín bude furt provázet.
že v klidu si nenajdu práci,pozdějc samozřejmě rodinu,protože se nenaučim normálně žít...
v poslednim pul roce ještě efektivnějc přemejšlim nad životem.nad minulostí,co mi způsobila,nad přítomností,co všechno ted musim zažívat a i nad budoucností,co všecko se nám ještě připlete do cesty...
neustále kolem mě lítají slova jako KDYBY a NADĚJE.
Pořád si řikam že je lepší nechat to jak to je,všecky situace stejně nějak dopadnou,ale přesto...já mam furt potřebuju to řešit.řešit coby kdyby a tak si pořádně neužívat...
Sem prostě už strašnou dobu svázaná,ruce mam svázaný a nedokážu(nebo neumim) ty uzle rozvázat,když jimi mam svázaný i ty ruce...
Ted´ se v posledních letech ukazuje jak hodně lidi trpí depresema,že většinou se ostatní dozví až po jejich ukončení trápení,nebo po nějaký zlomový situaci,přečemž kolik let vedle nich byly a nic netušily...
proč když se procházim po třídě vidim na okolí úsměvy a já sama přetvářku,proč doma si to zase vyčítam,proč zase už mam na jazyku to příšerný slovo PROČ?
.......
sem zmatená....je možný když řeknu sem zmatená životem?
Kruci,vždyt já byla vždycky tak veselá.
Timhle článkem nechci zase kňourat jak mě to už nebaví,a bla bla bla,nechci ani od vás slyšet to bude dobrý,protože vim,že i vy samy tomu z velký část nevěříte...
Myslim že tohle už je hodně špatný,když vám oznámim,že se i přestávam radovat z maličkostí...Někdy něco řekne,já jako zfetovaná pak po minutě se zeptam ,,cože?´´
Nevnímam vubec nic...žiju si svej život myšlenek v centru slabosti...
dneska sem se přistihla ve škole,že sem si tak vybavovala nějaký udalosti v uplynulejch letech,co se mi upplně vymazaly z hlavy...v jednu chvíli sem se usmála,když sem si vybavila fajn lidi,co mě stály oporou,pak samozřejmě mě pálily oči,při vzpomínkách na další...
Chtěla bych v některejch chvílích začít znova...začít od nuly...vymazat pamět´,vymazat vzpomínky....
nemít tam to,co mi ani nedá spát...
ale je fakt,že život bude ještě horší,protože přijdou události,který se minulosti nevyrovnaj,to se nám stane všem...
Už jen 5 měsíců a bude tu konečně šance začít znova...novej život...nový prostředí...nový lidi...nová možnost realizvat svý plány a sny...
Odpoutat se od minulosti...
I za cenu,že bych přišla o lidi co ztratit nechci...vážou mě k nim vzpomínky,zážitky,myšlenky...i za tu cenu,ale alespon s čistym štítem.
tam mužu začít znova.mužu začít jako pohodová holka,fajn a ,,normální´´.Nebejt už ta,co neustále vybočuje z řady...Protože takhle se celej svuj život cejtim.že nevim kam patřim...
Mam ohromný štěstí(pfff se divim že sem tohle slovo napsala,nesnášim ho-myslim to slovo štěstí),že sem dokázala poznat přes blog ohromný lidičky,i když z ruznejch koutů čr nebo i slovenska,prostě lidi co chápou,co ten druhej zažívá...nebo alespon chtějí a snaží se pochopit...
protože uplně,jak se cítí člověk at už vedle něho,nebo určitou vzdálenost od toho člověka,nikdy nebude vědět,nikdy nebude vědět jak se ten druhej člověk cítí...
To prostě nejde...takhle to tady nefunguje...
Jo,dobře,když sem dneska měla s kamarádkou výtlem z obyčejnýho pfffff,bylo mi fajn,ale skutečně sem se radovala nebo se jen snažila se radovat,přestože vnitřně štastná nejsem?
Lenushka, web, 5.2.2007 17:37
taky bych chtěla začít znova. od začátku. s čistým štítem jak ty říkáš....

[2]blaženka, web, 5.2.2007 18:22

Víš Katko, myslím si, že tobě se podaří začít jinde a jinak. Jen když si přečteš tenhle článek, cítíš tu odvahu přejít strasti minulosti a spustit další kapitolu svého života. A to je skvělý krok do nového začátku. ODVAHA a NADĚJE.
Přetvářka je život lidí. Nikdo se nechová podle svých momentálních stavů. Kdybychom se tak chovali, neprospělo by to ani nám ani okolí. Máme v hluboko v sobě zakořeněný pud sebezáchovy, bojíme se reakcí ostatních, i když moc dobře víme, že nám na nich nezáleží a jejich názor stejně později vypustíme z hlavy.
Já ti můžu jen popřát lepší budoucnost, a doufat, že se ti splní tvé sny...

[3]Trauma, web, 5.2.2007 18:40

víš katko ty píšeš o tom že máš strašně svázaný ruce. a řeknu ti neboj se reakce ostatních a rozvaš si je. když sem nastupovala do jiný školy řekla sem si že nebudu nikoho řešit pomlouvat ale nebudu ani nikoho urážet.samozdřejmě máme ve třídě lidi kerý nesnáším. a poslední dobou mě fakt srali. a já to tý holce řekla. přímo. je to taková bosska třídy taková vedoucí a já řekla co si oní myslim. měla sem strach že se mnou přestanou všichni bavit ale zbytečně. hodně se mi ulevilo. dokonce se mnou pár lidí souhlasilo a ostatní mají ještě pořád strach a bojí se mi říct co si o mě myslí.neboj se když tě budou srát tak jim to řekni. nic se nestane protože budou mít strach ti něco udělat a nakonec na to zapomenou. ale pozor vždy to řekni šetrně abys je upozornila a ne urazila!!!

[4]Trauma, web, 5.2.2007 18:46

jo a ještě něco! řeklas že budeš mít možnost začít znova. pozor jestli se stěhuješ nebo přecházíš na jinou školu, možná potkáš jiné lidi ale nečekej něco úplně jiného. možná se to bude opakovat. to byses musela změnit ty! né tvá škola či bydliště. Ale možná najdeš jiné a lepší lidi kteří ti pomohou k lepšímu začátku a k lepšímu životu. To ti přeji. Aby byl tvůj začátek úspěšný.

[5]katka, 5.2.2007 20:01

Lenushka:tak to zkusíme?hm?
blažíku:děláš pro mě mnohem víc než jen že mi mužeš popřát,ty jsi to světýlko,co svítí na cestu,ty jsi ta opora v zádech.nevim jak ti za všechno poděkovat!!!
ale ty to snad víš,jak sem ti vděčná,proto budu psát o něčem jinym-vim dobře,jak jste s boruwkou byly dvojka,tak mě prosimtě ujisti,že je v pořádku,že se nic nestalo!!!uděláš to pro mě?
Trauma:děkuju ti,ted si mi tak dodala zase odvahu,je to jejich blbost že sou takový,proč bych si to měla nechat pro sebe?asi fakt bude lepší žít upřímně,než žít v přetvářce.měla bych už začít s pravym žitim.no myslim tim ted že od září bude nová škola,nový lidi...město stejný.

[6]jacquett, 5.2.2007 20:03

Devátá třída je to nejhorší co mě potkalo chtěla sem řvát nedokázala jsem se smat přesně tak jak to popisuješ, přesně tak jak to zažíváš ty.........Tenhle rok je krizový hodně krizový, ale novýma lidma se maže vše staré a je jen na tobě co dovolíš, aby noví lidé věděli o tobě, jaká si byla dřív je to šance, která je pro někoho jako si ty možnost .....nebude to dokonalý život nikdy nebude "perfektní" ale dokáže být snesitelný a když se najde někdo kdo si ho dokáže užívat a dokáže tu krásu života ukázat i tobě pak může být i dobrej......
vlastně sem nikdy nepochopila jak třeba naši spolu vydržej tak dlouho a pořád se mají rádi pozoruju je jak si užívaj života a obdivuju je, a kdo ví, třeba v mládí na tom byli stejně třeba i my se dostaneme jednou aspon nachvíli k pocitu štěstí....
ted máš krásnou příležitost začít znova a najít někoho takovýho kdo ti ukáže krásu života tak jí pořádně využij, roztáhni křídla a leť!!!!!!!!!!!!!!!!!

[7]katka, 5.2.2007 20:08

andílku muj zlatej,jak i tobě mam jen poděkovat?
no ted....ta příležitost je až v září,což znamená jeste 6 měsícu,ale už jen 4,5 měsíce školy.řikam si že když sem zvládla tehc pár let,tech pár měsícu už zvládnu taky.ale proč tomu nevěřim,proč v to jenom doufam?

[8]blaženka, web, 5.2.2007 21:31

Doufám v to, že v pořádku je. Že tu na mě, na nás dohlíží...neboj katí, ozvala se mi nedávno...

[9]Icegirl, 6.2.2007 17:22

akokeby si bola ja...ale ja som velmy zbabela...snazim sa utiect ....ale o nikto nechape///prosim ,ja chcem byt zas stastna...
zas dnes blby den..cele prestavky v skole na zachode so spendlikom v ruke pokeu o to vyrit do nej nieco....potom?normal som sa rozplakala v triede..nie nahlas to vobec...ale po tvary mi tiekly gulate slzy ktore my rozmazaly make-up..
cely den som nemala naladu a bola som stale smutna ,,,,par ludi sa opyta co sa stalo a viac z nich je na tieto moje vecne smutne"stavy" zvynuti..
pp..zijem na islande a tu aj ta posrana skola ina...mozno si poviete cool ved nemame ziacke knizky,neuci sa,niesu domace ulohy ,hodinove prestavky....kopec"kamosov"so slovenska mi to zavidi ale stale vravim nieje co.....ja cu ist domou ..ale preco som vlastne tu?mama my vybrala to..vraj lepsia skola a pod...uz vo mne davno nieje zivot...ale Island je len taka malicka vec co ma trapy ....pretoze ja uz na USMEV,STASTIE,A DOBRU NALADU .NEVERIM...umrelo to vsetko a vlastne aj ja som telo bez duse...

[10]katka, 6.2.2007 19:59

blaží tak děkuju,víš,nechci panikařit,ale prostě už to vypadalo dost špatně,že se vubec neozývá,tak ti budu věřit že to je v pořádku...
Icegirl:tak teda jsi první člověk,od kterýho mam něco napsanýho z islandu!!!
myslim že s tim make-upem to je fakt to nejmenčí co muže bejt,co?slzy stékají,lidi jen tak ,,z povinnosti´´ se zeptají o co jde,ale...
doufam že mi rozumíš,já nějak totiž se neumim vyjádřit.
já nevim,já bejt tam,tak zkusim znova žít,čerpat tam vzduch,sílu,energii do sebe a posilnovat se tim.
nejsi tělo bez duše,pořád jsi s myšlenkama a to by přece obyčejný tělo nezvládlo pracovat!
nepřestávej věřit!!!

[11]jacquett, 6.2.2007 20:21

katka: v životě není nikdy nic jisté, vždycky doufáme v něco, těšíme se na to až to něco příde a potom...... to už je budoucnost a nesmí se nad ní moc přemýšlet, protže pak by sme se z toho zbláznili a to přece nechceme:)
pozmáš nové lidi a ze 30 lidí aspon jeden musí být takový, že už tento blog bude jenom veselý, ale stejně skvělý jako teď ................

[12]Lenushka, web, 6.2.2007 21:04

katka: ráda bych to zkusila, ale nevím, jestli to půjde v mém případě

[13]katka, 6.2.2007 21:44

jacquett:zlatíčko víš že si zlatá :)
moc ti děkuju,ty si to zasloužíš slyšet,jseš strašně fajn človíček,víš to?
ale jedna věc je v životě jistá,chvilkovej pocit radosti,štěstí,uspechu,nebo alespon dobrýho pocitu na duši a to ted od tebe mam
Lenushka:no je lepší to zkusit,než to nezkusit vubec.i když to dopadne špatně,jsme na to už zvyklý...musíme se znova pokusit s novými začátky...brrr ale je to těžký...

[14]Lyra, 7.2.2007 10:10

no ako eby som citala seba.:) takze ides na strednu no tak to sa potom dotoho poriadne zahryzni. poviem ti jednu taku vetu ktora je celkom prijemna ked sa male babo narodi nie ono prichadza na svet ale svet prichadza k nemu. takze mame k dispozicií svet :) ked sa nad tym tak zamyslim tak je to taka veta ktora sa mi zda uplne v pohode nic viac nic menej. Svet je tu pre nas a my si ho pretvarame

[15]jacquett, 8.2.2007 21:08

ten já ti ale dlužim a nikdy nedokážu splatit

[16]katka, 8.2.2007 22:19

Lyra:no...já sem zase neschopná slova...
ty jo...napsala si všecko tak krásně...to s tim dítětem,že svět přichází k němu...ty jo...to nutí člověka tak strašně moc nad všim se zamyslet...popřemýšlet...uvažovat...

[17]katka, 8.2.2007 22:21

jacquett:já sem přesně nepochopila co myslíš...jako tu vděčnost?nebo co přesně?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Někdo Někdo | 18. května 2007 v 13:41 | Reagovat

:( smutný...život je těžkej mooc! :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.